mohu slavnostně prohlásit, že všechny plánované výlety a akce mám již za sebou a teď nezbývá nic jiného, než odpočívat a věnovat se téměř pouze vám, mí milí čtenáři. O krásném týdnu s mými přáteli jsem vám posledně psala a dnes bych na něj tak trochu chtěla navázat dalším zážitkem z prázdnin, a sice víkendem v tom nejkrásnějším Jindřichově Hradci (pišme zkráceně JH). Ani nevíte, jak obrovské sklony k tomu se do něj vydat jsem kolikrát měla. Vždy, když jsem ze školy šla na svůj vlak jsem měla sto chutí zavítat do vlaku brněnského, protože právě ten vedl tam, kde jsem jaksi zapomněla své srdce a o tomto víkendu jsem jej tam zase našla. (Jak romantické).
Abychom se pouze nerozplývali nad vlaky, kterých už mám plné zuby, ráda bych vám pověděla o různých útržcích, které se staly velkými vzpomínkami na toto léto. Vlastně jeden z hlavních důvodů, proč jsem do Hradce chtěla nebyla jen rodina mého drahého (kterou jsem neskutečně ráda viděla), ale také známá hradecká Porcinkule. Ani nevím, co si o této akci mám myslet. Na jednu stranu se mi líbí, jak skvěle Hradec v noci umí žít, ale ty poblité kontejnery a přecpané odpadkové koše jablečnými Jelziny a točeným pivem, ubíraly na celé čiré kráse celého Hradce. Statečně jsem se nenechala odradit.
Na atrakcích jsem nebyla. Ani nevíte, jak moc jsem se těšila na fotky z výhledu z ruského kola na Hradec, ale protože jsem si vybrala né zrovna odvážnou drahou polovičku, seděla bych na onom ruském kole jako největší Forever Alone, tak jsem nakonec tento plán bohužel nakonec zavrhla.
A tak jsme na konec pouze loudili a koukali na všechny sebevrahy, kteří sedli do toho velkého točícího se čehosi, co sebou mlátilo ze strany na stranu. No málem ze mě všechen vydatný trdelník vyletěl z takového pohledu ven. Tak jsme raději odešli a šli odpočívat na klidnou verandu Michalova babičky.
Včerejšek, tedy neděle, byla ve znamení trhů. Téměř každý stánek obsahoval známé kokosové suky, perníčky a sekaný med. A tak jsme si s přítelem říkali stále dokola: "Perníčky, perníčky everywhere!!!" Na trhy moc nejsem, ale s dvěma perníčky jsem nakonec odešla. :-)
Tak jo, zážitky a vzpomínky jsou za námi a nyní se vrhneme na jednoduchý outfit, který se skládá z toho nejskvělejšího trička na světě, a sice z černého trika s dlouhým rukávem. Jak ironické. Dále jsem volila mé oblíbené šortky, které všichni jistě znáte. Vše jsem doplnila klasickými černými balerínkami a mojí momentálně nejoblíbenější černou kabelkou! A abych nezapomněla, koupila jsem si nové brýle, které byly za hubičku a mají dokonalý design, který bohužel na fotkách moc vidět není.
Triko: New Yorker, taška: vietnamci, balerínky: Deichmann, šortky: Takko, brýle: Takko
Lak na nehty: Rimmel London 60 seconds (835 bright back at you)
Žádné komentáře:
Okomentovat