Občas je potřeba se navrátit ke krokům, které se dříve nesly
po celé dny. Celé večery. Bez jakéhokoliv povšimnutí. A mohlo jít i o obyčejnou
čokoládu, kterou jsem dnes bez jakýchkoliv výčitků celou snědla. „Rittersportky“
mě nikdy ničím neuchvátily, ale po dnešku vím, že budou mojí tajnou bokovkou. A
že se k nim budu navracet vždy, když se ke mně dostaví tzv. sporadická
nálada plná krásných vzpomínek a tančících chutí.
Vlastně tak trochu tuším, že zítřek bude mít novým začátkem
i návratem. Říkejme tomu, jak chceme, každopádně chci zajet zpět do těch
kolejí, ve kterých jsem bývala dříve. Chci se vášnivě věnovat sportu,
posilování a pohybu. Chci zamávat týdnům horeček a nemocí, chci je odbourat
pryč a obměnit je za dávku adrenalinu.
A když se mi zrovna nepoštěstí s posilováním, své
cvičební plány obměním za poklidnou jógu nebo „myšlenek-zbavující“ běh. Protože
ten mi v posledních týdnech dodával sílu, i když jsem byla nemocná. A i
když jsem domů přiběhla o 2 kila těžší. Mé tenisky hold byly obalené tím hnědým
sajrajtem tam venku.
Když už jsem u toho intenzivního pohybu, dodal vám někdy
sílu a motivaci film? Nějaké video? Dovedl vás někdy hlavní hrdina k činům
a myšlenkám jen díky tomu, jak statečný a motivující ve filmu byl? Já bych
mohla říct, že víkend plný četby mé oblíbené Divergence je jasným příkladem,
proč jsem se k tomu všemu opět donutila.
Protože chci být živel, chci po ulicích poletovat plná
energie. A nechci doma sedět se zkrácenými svaly, protože pohyb je pro mě tou
nejdůležitější aktivitou, jakou jsem schopna ze sebe vydat.
Ať jste namotivovaní jakkoliv, ať jde o jakoukoliv činnost, ke které se chcete dokopat, udělejte to a na nic nečekejte. Vím, že mnohým z vás dodávám inspiraci a energii, píšete mi to. A byla bych moc ráda, kdyby i zítřek byl vašim novým začátkem. A aby byl s tím nejvíc nejneviditelnějším koncem.
Žádné komentáře:
Okomentovat