Jsem opravdu šťastná!

Mí drazí čtenáři,

hned ze začátku chci začít pozitivně, a sice informací, že se mám skvěle. Mám kolem sebe úžasný okruh lidí, kteří mi dennodenně pomáhají, a já jsem jim za vše neskutečně vděčná. Mou největší podporou jsou mé spolužačky a celkově přátelé, se kterými trávím více času, než kdy dříve. A dnešní článek o tom vlastně bude.

Včerejšek jsme celá naše holčičí parta strávily na Sokolském ostrově, kde jsme uspořádaly jednu velkou party, bez alkoholu a jiných návykových a nezdravých věcí. (Ty pizza šneky a párečky v listovém těstě s brambůrky se nepočítají). J Zkrátka a jednoduše jsme byly šikovné a slušné a rády jsme všem dokázaly, že se umíme pobavit i bez těchto škaredých a naprosto nepotřebných věcí.

Díky tomuto odpoledni jsem si uvědomila, jak moc je pro mě přátelství a mé spolužačky důležité. Vzpomínám na základní školu, kdy jsem žádná dobrodružství nezažila a svá odpoledne jsem trávila tak, že jsem se snažila si od svých spolužáků spíš odpočinout. Dnes jezdím domů celkem zklamaná, protože vím, že budu doma, kde tak skvělou partu mít nebudu.

Naštěstí ale nezoufám, protože vím, že mě s těmito lidmi čeká mnoho společných akcí, které plánujeme. Třeba jako výlet do Vídně a legendárního Primarku, od kterého si sice nic moc neslibuji, ale věřím, že to bude fajn! J Také před sebou vidím skvěle strávený týden na Šumavě, kam se s celou třídou podíváme v polovině června.

To vše mě dělá šťastnou a díky těmto dnům zapomínám na své problémy, které naštěstí nejsou tolik intenzivní. 

Jsem opravdu šťastná a nadšená, tak teď už hurá do nového života!

Můj pokoj: Inspirace z Ikey [dekorace, nábytek] + FOTO!

Mí drazí čtenáři,

znáte takový ten pocit, když poprvé navštívíte Ikeu a téměř celou ji skoupíte? Já jsem tento pocit až doposud neznala, ale po úspěšné neděli strávené právě na tomto magickém místě jsem zjistila, že Ikea je opravdu super a můžete se na ni 100% spolehnout!

Alespoň já jsem neměla téměř s ničím problém. Můj a mamky záměr bylo sehnat nějaké poličky do mého pokoje a také pár dekorací s několika kousky nádobí. Vše se nám povedlo sehnat a my jsme z Brna odjely s úsměvem a plným autem.

Vlastně bylo skvělé vidět všechny dekorace a různý nábytek, který často youtuberky ukazují na svých videích. A musím přiznat, že mi potom časem broukaly na nervíky poznámky typu „Toto je klasika z Ikey, která je za pár kaček a vydrží vám dlouho“. Nevěřila jsem totiž, že zrcadlo za 50,- bude něčeho schopné a ejhle, opravdu je. Takže pokud nevěříte Lucce z GTL a jejímu zázračně krásnému zrcadlu z Ikey, já vám potvrzuji, že je opravdu zázračné a zázračně levné. J

Ikea je také vděčná na svíčky, ale to asi všichni víte. Bohužel dlouho nevydrží a téměř vůbec nevoní, proto jsem se rozhodla je používat spíš jako dekoraci. Koupila jsem si i legendární květináčky, které jsem, stejně jako všechny ostatní blogerky a youtuberky, povolala na stojánky na štětce. A jsou opravdu rozkošné!

Další kousek, který zdobí můj pracovní stůl, je elegantní lampička, kterou jsem téměř přehlídla, ale když na ní ségra ukázala, věděla jsem, že musí být moje. Je nastavitelná, jednoduchá a na můj stůl se skvěle hodí. Já jsem si v poslední době velmi oblíbila kousky nábytku a dekorací v bílé barvě. Přijde mi to naprosto elegantní, čisté a prostor to opticky zvětší.

A protože miluji jaro a potřebuju dát mému pokoji trochu toho jara, vybrala jsem si v Ikee květiny, které momentálně zdobí můj noční stolek. Nevypadají tak uměle a nejsou nechutně fosforové, opět jsou v jednoduché bílé barvě, která skvěle ladí s rámečkem, ve kterém mám Martinku.

A mé nové poličky jsem vyplnila knihami, stojany na časopisy (inspirace od Teri Blitzen) a dalšími rámečky s fotografiemi, na kterých teď momentálně ujíždím. Nejspíš mám potřebu mít kolem sebe stále mnoho lidí i přes to, že jsou jen na fotkách. J

Já doufám, že se vám dnešní inspirace do pokoje líbila. Vlastně to není nic nového a mnoho kousků z Ikey budete rozhodně znát, ale přeci jen se určitě najdou tací, které třeba v nejbližší době Ikeu poprvé navštíví a nebudou přesně vědět, co si koupit. Pokoj není ještě úplně hotový, ale až bude vše tak, jak má být, bude minimálně článek s dalšími úpravami mého království.

Mějte se krásně, Vaše Miška <3

Proč jsem byla dva týdny neaktivní?

Konečně nastal den, abych se odhodlala napsat další článek. Blog zel prázdnotou asi dva týdny v kuse a já na něj dennodenně myslela, dennodenně se pokoušela o pár chytrých slov z mé zamindrákované palice, ale nebyla jsem schopná dát cokoliv dohromady. A tak jsem tu dnes, po týdnu plném stresu a zároveň nekonečně mnoho akcích s mými přáteli, kteří mě teď nejvíce podporují.

K tomu, co se stalo se nikdy vracet nebudu a ani nyní se nebudu zmiňovat o tom, co zapříčinilo mou dlouhodobou aktivitu, každopádně si myslím, že časem poznáte, o co vlastně šlo. Většina mých přátel o tom všem ví a byla bych ráda, kdyby se o tom tady na blogu nezmiňovali, moc by to pomohlo nejen mému soukromí, ale i mé náladě.

Abychom přešli z té nejhorší vlny k té o trochu lepší, ale za to stále negativní, mám pro vás opět pár novinek, které byste měli vědět. Můj blog se dlouhou dobu nese v duchu sportu, kosmetiky, deníčku a módy. Sport ale budu muset na minimálně měsíc omezit. Jestli jste četli můj předešlý článek plný nadšení a euforie, mohli jste se dočíst několika zajímavých věcí, které se udály na lyžařském výcviku. Jako třeba například zranění kolene, které nese následky dodnes a právě proto musím sport omezit. Je to pro mě mučení, obzvlášť teď, když je venku krásně a já nemohu vyběhnout. Pociťuji na sobě, že jsem často unavená, bez energie a s častými migrénami, ale já to beru jako takovou ozdravnou kúru. Protože až se po měsíci opět obuju do běžeckých bot, už mě nikdo nikdy nezastaví. Pokud tedy nepojedu znovu na lyžák (což mám mimochodem opravdu v plánu).

Svůj drahocenný čas moc nevyužívám, sedím většinu času doma a přemýšlím, co bych pro sebe mohla udělat. A tak si čtu, učím se, protože jsem se známkami trochu klesla a rozhodně nehodlám mít trojku na vysvědčení. A když už se mi nechce rozvíjet slovní zásoba, otevřu facebook a píšu si s přáteli. Je to strašně, neohrabané a pro mě naprosto úmorné, ale teď jsem ve fázi, kdy potřebuju maximální společnost. Nedělám věci, při kterých nepřicházím na jiné myšlenky. Proto třeba zůstávám v Českých Budějovicích až do večera, jsem s přáteli, chodím na zmrzku, do čajovny. Snažím se se věnovat těm, které jsem dlouho zanedbávala.

Celá tahle špatná situace mi přinesla mnohem lepší vztah s mou mamkou, které jsem teď schopná říct téměř vše, což je obrovský rozdíl od předešlých let. A proto s ní trávím i více času, občas si s ní sednu a poklábosím o tom, co mě ve škole nesmírně štve. A nebo chodím sama ven a poznávám místa, která jsem doposud ještě nikdy nenavštívila.

Jsem momentálně takový individualista, který má kolem sebe ty nejlepší lidi na světě a kteří jej podporují dnem i nocí. Já vám za to všechno děkuju a doufám, že vás to nepřestane bavit. :-P A děkuju i vám, mí drazí čtenáři, kteří jste se mnou měli obrovskou trpělivost a navštívili můj blog i po tak dlouhé době. :-)

Slibuji, že příští článek nebude tak strašně formální a informativní, jako ten dnešní. Ale potřebovala jsem vám vysvětlit, co se vlastně stalo a doufám, že je to tímto uzavřené a já začnu nanovo. :-)