Tak přesně takhle bych nazvala můj každý den.
Když se maturant probouzí, respektive rozumějte maturant jako já - šprťáček, co chce mít maturitu na jedničky, ale na druhou stranu povinnou četbu dohání na poslední chvíli - nemyslí na nic jiného, než na svůj plán, který si předem rozvrhl do svého diáře. To, že přichází na konci dne výčitky svědomí z nesplnění cílů, je věc druhá.
A kdybych měla celý tento deník urovnat na pravou míru, vypadalo by to asi následovně:
- jediný, na co se maturant těší, je maturitní ples, při kterém vlastně slaví jen to, že je maturant, protože s oslavou zdárného zdolání maturitní zkoušky to nemá nic společného. Pokud je maturant zároveň částečně organizátorem, může se stát, že polovinu plesu prozvrací kvůli nervům a zůstane pouze na čisté vodě. Tento bod bych nazvala bod, který naprosto vystihuje můj maturitní ples - "VE ZKRATCE".
- po rychleutečeném maturitní plese následuje takový ten frmol, kterým jsou písemky na maturitní otázky, ale také testy na naprosto zbytečné předměty, rozumějte předměty, které nejsou obsaženy v maturitní zkoušce. To, že tyto předměty jsou následovně na vysoké škole maturanta prostě nezajímá, maturant se chce soustředit pouze a jen na testy k maturitě potřebné.
A tak po 6 dnech jarňáků, které maturant stráví sledováním seriálů, sjížděním Instastories plných fotek jiných maturantů, kteří zpracovali 15 otázek z ekonomiky a češtiny, ležením v posteli a přemýšlením o životě, zjistí, že by bylo asi fajn něco udělat. A tak stráví celou neděli před začátkem poprázdninové školy zpracováváním 15 otázek z ekonomiky a češtiny, přečte 20 knížek a Olivera Twista si začne plést s Antigonou.
- při usednutí do lavic den po jarních prázdninách maturant slyší dvě zásadní poznámky "Načerpali jste mnoho sil" a "Blížíme se do finishe". Může být ještě něco více demotivujícího?
A teď už jen čekám... Jako maturantka mám absolutně vyčerpané mozkové závity, protože jsem se včera úmorně snažila naučit němčinu a právo (dva nematuritní předměty), a tudíž nemám sílu se učit ekonomiku (maturitní předmět) a místo toho píšu po asi půl roce článek pro vás, ať už maturanty či absolventy. Snad z těchto slov chápete, že mi poslední síly zbyly na napsání článku plného důkazů, že blog je to poslední, co zanedbává mou uškvařenou mozkovnu. Ale věřím, že ten čas a síla někdy přijde... Třeba po páťáku na vejšce. (Říká se tomu tak?)
Co byste řekli na článek o plánování maturiního plesu? Kdo by o něj stál? :-)
Mějte se krásně maturitně
Žádné komentáře:
Okomentovat